Historie manikúry
Umění zkrášlovat, vylepšovat a prodlužovat nehty existuje již po staletí. V mnoha kulturách jsou dlouhé nehty symbolem bohatství. Staří Egypťané měli tvary vyrobené ze zlata, kostí nebo slonoviny, které byly připevněny k prstu a naznačovaly bohatství a třídu. Kultury Dálného východu v průběhu staletí projevovaly své společenské postavení tím, že si nechávaly narůst vlastní nehty do extrémních délek.
Pojďme si nyní představit historii manikúry. S vědomím, že nyní ve 21. století se vracíme k přirozenosti. Naším cílem je vytvořit krásné, téměř dokonalé nehty i pokožku rukou a to co nejvíce v souladu s přírodou.
Manikúra je slovo, které pochází z latiny: manus znamená ruka a cura znamená péče.
Možnost nechat si narůst nehty nebo nosit prodloužené ozdoby na prstech mělo v historii ukázat, že dotyčný nevykonává žádnou manuální práci a má služebníky nebo otroky, kteří se starají o všechny jeho potřeby.
Umění manikúry můžeme vidět v historii staré více než 5000 let. V této době byly použity různé přírodní pigmenty, rostlinná barviva a minerály, které byly vetřeny do nehtové ploténky, aby poskytly požadovanou barvu. Přírodní látky, například včelí vosk, byly vmasírovány do nehtu a okolní kůže a nehet byl vyleštěn jelenicí, aby získal přirozený lesk.
V modernější době se manikúra stala populární ve filmovém průmyslu 20. a 30. let, kdy hollywoodští maskéři lakovali a opravovali nehty filmových hvězd.
Moderní laky na nehty se staly komerčně dostupnými kolem 30. let 19.století, kdy Charles Revlon jako první představil svůj lak pod kosmetickou značkou Revlon.
Existuje mnoho lidí, kteří nehty dělají 50 let a tvrdí, že byli prvními, kdo nabízel služby umělých nehtů ve Velké Británii a Evropě. Pravděpodobně mají všichni pravdu, jelikož Spojené království a Evropu ve svém pojetí zmenšily tak, aby znamenaly jejich vlastní konkrétní oblast. Umělé nehty jako praxe objevily téměř současně na mnoha místech planety, ale v USA to bylo dříve než v jakékoliv jiné zemi a staly se zde velkým byznysem. Myšlenka na vytvoření umělých nehtů pochází z dentálního průmyslu a průmyslu naslouchacích pomůcek, když lidé začali experimentovat s polymery a lepidly, které zubní technici používali k vytváření korunek, forem a dalších dentálních pomůcek. Tyto materiály byly formovány do silné pevné struktury, která se mohla formovat také do tvaru nehtu, aby jej prodloužila nebo chránila. Malé množství lze nanést štětcem a vytvarovat tak, aby vypadalo jako přírodní nehet. Pigmenty, které se přidávaly, aby odpovídaly barvám zubu nebo kůže, jen posupně měnily barvy a metoda leptání zubní skloviny se použila, aby se materiál mohl spojit s nehty.
Nejstarší experimenty a výsledné umělé nehty používaly směs monomeru a polymeru nanesenou na nehet a nataženou přes podpůrnou formu. Tato struktura ztvrdla, a když byla podpěra odstraněna, výsledek vypadal jako přirozené prodloužení nehtové ploténky. Tyto dentální materiály byly chemikálie, které spadaly ,,do rodiny" akrylů. Umělý nehet tedy původně vznikl z akrylu, ačkoliv se termín ,,akrylové nehty" uchytil jen u způsobu použití tekutého monomeru a práškového polymeru.
Plastové tvary nehtů, které bylo možné nalepit na přírodní nehty pomocí lepidla, byly k dispozici již nějakou dobu, takže netrvalo dlouho a tvar těchto nehtů byl přizpůsoben k vytvoření podpory pro akrylovou strukturu. K této dovednosti bylo použito nebo vytvořeno mnoho dalších nástrojů a vybavení. Dokonce i zubní vrtačky si našly cestu, protože první akryly byly natolik tvrdé, že byly potřeba k jejich tvarování. Průmysl vyrostl a v dnešní době poskytuje nehtovým specialistům celou řadu možností, materiálů a příslušenství. Je na každém jednotlivci jak moc tyto možnosti dokáže využít a aplikovat tak ve své praxi.